Správné větrání není žádná věda, ale stejně většina lidí větrá špatně. A pak se diví, že má doma plíseň, nedýchatelný vzduch a drží se jich nemoci.

Vyklopit okno jen tak na chvíli nestačí. Je potřeba jinak větrat v létě či za teplého podzimu a úplně odlišně v zimě. Správná technika větrání je důležitá zejména u plastových oken, která velmi dobře těsní. Aby se v místnostech nehromadila vlhkost a nevytvářely podmínky pro vznik plísní, je potřebné větrat pravidelně a vždy tak, aby se vzduch v místnostech zcela vyměnil.

Jen dýcháním vyloučí každý z nás do vzduchu až 3 litry vody za den. Ráno bychom proto měli vyvětrat všechny místnosti dokořán otevřenými okny po dobu 5 minut. V průběhu dne je pak potřeba větrat v závislosti na vlhkosti v místnosti. V kanceláři si tak vystačíme s méně častějším větráním než například v koupelně, kuchyni nebo ložnici. Roli hraje i množství květin v interiéru, či zda bydlíme v novostavbě, která vysychá i několik let po dokončení.

Čím je chladněji, tím stačí kratší čas. V zimě si vystačíme při každém větrání se 4 – 6 minutami, na jaře a podzim je potřeba 10 až 20 minut a v létě by měla okna zůstávat otevřená půlhodinu. V zimě by se vyklopená větračka vůbec neměla používat. Její pomocí nelze rychle vyvětrat a dochází ke zbytečné ztrátě tepla. Její využití si proto nechme na období, kdy se netopí. Každopádně je důležité si uvědomit jednu zásadní pravdu a té se držet – větrat se má naplno a krátce. Pak dochází k intenzivní výměně vzduchu a k menším tepelným ztrátám.

A jak poznáme, že je „něco“ špatně? Napoví nám orosená okna. V tom případě je potřeba je okamžitě otřít, v místnosti důkladně vyvětrat a zjistit příčinu problému. Vyplatí se i zkontrolovat, jestli se teplý vzduch může dostat k okenním sklům. Pro regulaci teploty u oken a jejich rosení pomůže i speciální mikroventilace.

Pak je potřeba vytáhnout žaluzie, rozhrnout závěsy, odhrnout záclony a případně o 1 až 2 °C přitopit. Pokud bychom rosení na oknech nevěnovali pozornost, mohly by nás po čase začít trápit nepříjemné plísně. Vyplatí se proto pořídit si vlhkoměr a dbát na správné vytápění. V obytných místnostech by teplota neměla klesat pod 20 – 21 °C a vlhkost by neměla být vyšší než 50 %. Na škodu není ani myslet na to, jak omezit zdroje vzniku vlhkosti, například nesušit v bytě prádlo nebo vařit pouze v hrncích přikrytých poklicemi.